K rozdělení disku nabízí každá architektura různé programy. Pro váš typ počítače jsou k dispozici:
Doporučený nástroj, který umí kromě dělení disků i měnit velikost oblastí, vytvářet souborové systémy a přiřadit je k přípojným bodům.
Jednoduchý, celoobrazovkový program pro správu oddílů se vyznačuje snadným ovládáním.
Poznamenejme, že cfdisk oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit.
Jeden z těchto programů se spustí automaticky, když vyberete krok
. Pokud se vám
standardní program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou
konzoli (tty2) a ručně spusťte požadovaný
program (s případnými parametry). V takovém případě krok
přeskočte.
Jestliže budete pracovat s více než dvaceti oblastmi, musíte k
dvacáté první a všem dalším oblastem vytvořit odpovídající zařízení,
protože jinak by další krok (inicializace oblastí) selhal.
Zařízení můžete vytvořit na druhé konzoli tty2.
Příkazy pro vytvoření 21. oblasti:
#cd /dev#mknod hda21 b 3 21#chgrp disk hda21#chmod 660 hda21
Podobně, pokud nebude mít vytvořena příslušná zařízení, selže i zavedení systému. Proto po instalaci jádra a modulů spusťte na druhé konzoli:
#cd /target/dev#mknod hda21 b 3 21#chgrp disk hda21#chmod 660 hda21
Výchozím dělicím programem instalačního systému je partman. partman se stará o správné rozdělení disku, správu přípojných bodů a hlavně dává pozor, aby jste neudělali nějakou logickou chybu, která by zabránila instalaci. Protože toho má na starosti víc než dost, přenechává samotné dělení disku programu parted.
IA64 EFI firmware podporuje dva formáty tabulky oddílů — GPT a MS-DOS. Formát MS-DOS se typicky používá na počítačích i386 a pro systémy ia64 se již nedoporučuje. Přestože instalační systém nabízí dva programy pro dělení disku (cfdisk a parted), měli byste používat pouze druhý z nich, protože jenom parted zvládá oba formáty tabulky oddílů.
Pokud v partmanu zvolíte automatické rozdělení disků, automaticky se na začátku prvního disku vytvoří malá EFI oblast. Jestliže rozdělujete disk ručně, můžete ji vytvořit stejným způsobem, jako třeba swap.
Pokud byste náhodou potřebovali vytvořit tak speciální rozdělení disku, že by to partman nezvládl, můžete se přepnout do shellu a ručně spustit program parted. Bohužel je parted ovládaný z příkazové řádky a tím pádem se nepoužívá tak jednoduše jako partman. Předpokládejme, že chcete smazat celý disk a vytvořit tabulku GPT a několik oblastí. Posloupnost příkazů by mohla vypadat nějak takto:
mklabel gpt
mkpartfs primary fat 0 50
mkpartfs primary linux-swap 51 1000
mkpartfs primary ext2 1001 3000
set 1 boot on
print
quit
Tím se vytvoří nová tabulka rozdělení disku a tři oblasti pro použití jako zaváděcí oblast EFI, virtuální paměť a kořenový souborový systém. Nakonec se oblasti EFI nastaví příznak pro zavádění. Oblasti se zadávají v megabajtech tak, že uvedete posunutí počátku a konce oblasti od začátku disku. V příkladu jsme vytvořili oblast se souborovým systémem ext2 o velikosti 1999MB, která začíná na 1001. megabajtu od začátku disku. Poznámka: Formátování odkládací oblasti programem parted může trvat několik minut, protože se kontroluje výskyt vadných bloků.
ELILO, zavaděč na ia64, vyžaduje oblast obsahující souborový systém
FAT. Jestliže jste použili oblasti GPT, měla by mít nastaven příznak
boot; pokud jste použili oblasti MS-DOS, pak by
měla být typu „EF“. Oblast musí být dostatečně velká, aby
se do ní vešel zavaděč, jádra a případné RAMdisky. Obvykle stačí 16MB,
ale jestli experimentujete s více jádry, klidně použijte oblast
o velikosti 128MB.
Protože EFI Boot Manager a EFI Shell plně podporují tabulku rozdělení typu GPT, nemusí být zaváděcí oblast nutně první a dokonce ani nemusí být na stejném disku. To se hodí v případech, když tuto oblast zapomenete alokovat a zjistíte to až později po vytvoření a zformátování jiných oblastí. partman na tento problém myslí a hlídá, zda je při ukončení partmanu zaváděcí EFI oblast vytvořená a zda existuje platná kořenová oblast. To vám dává možnost opravit rozdělení disku ještě před instalací balíků (což by v dané chvíli většinou nedávalo smysl). Nejjednodušší cesta k nápravě je zmenšit poslední oblast na disku a použít vzniklé volné místo právě pro zaváděcí EFI oblast.
Velmi se doporučuje vytvořit zaváděcí EFI oblast na stejném disku, kde leží kořenový souborový systém.
EFI firmware je mnohem propracovanější než obvyklé BIOSy, které můžete nalézt ve většině osobních počítačů třídy x86. Někteří výrobci využívají možností EFI a ukládají si na systémový disk do speciální oblasti diagnostické programy a nástroje pro správu systému. Podrobnější informace o této oblasti se dozvíte v dokumentaci k systému. Nejjednodušší cesta k vytvoření diagnostické oblasti je vytvořit ji v partmanu zároveň se zaváděcí EFI oblastí.